Vzhůru ke hvězdám 2. Kapitola

21. července 2018 v 14:52 | Black Blood |  Vzhůru ke hvězdám/ Kapitoly

Nakonec jsem odešel z jejího pokoje. Po cestě do obývacího pokoje mně najednou zastavil Subaru. " Co jsi to u ní dělal?" Podezíravě se na mne podíval. Jak ví že jsem byl u ní? Zděsil jsem se.. " Co jsi tam dělal?" Naléhal. Nevěděl jsem co odpovědět. " Viděl jsem tě!" Vypadlo z něj. " Cože? To mne jako šmíruješ?" Vyjekl jsem. Jako by Subaru žárlil. Najednou se objeví Ayato s šibalským úsměvem.." Byli jste slyšet po celém paláci" a začali se oba smát. Styděl jsem se.. Ale nemohl jsem svým bratrům říci že ji miluji.. Bal jsem se.. raději budu za zvrhlíka než dát najevo svou slabost a tou je teď Yui. Vím že by mi potom dělali naschvály. Ale to teď budou dělat i tak jen proto aby se nenudili. Aby měli nějakou zábavu. Atrakci..Ano už od jak živá mně dělali naschvály, ale teď to bude ještě horší. Achjo. Sklopil jsem hlavu a odešel do svého pokoje.. Tam jsem si lehl a musel jsem myslet na to co se stalo. Byl to ovšem úžasný zážitek a pocit.


Ta jeji beznaděj a bezmoc. Ale i tak jsem se zamiloval. Je mi divně po tom co se stalo. Hlavně že o tom ví mí bratři. Yuma za mnou potom přišel a ne se mi smát jako Subaru a Ayato. Yuma mně měl i docela rád jako bratra. Ano měl jsem kdysi poměr s naší matkou. Miloval jsem jí.. Jenže naše matka nás zradila a já ji musel zničit. Ale předtím mi dala svou moc a proto bratři jsou vůči mně takový. Žárlivost. Byl jsem ještě malý když mi dala svou moc. Nakonec jsem ovšem zjistil že mne jen využila, ale její plán jsem nakonec překazil. Chtěla moc a vládu. Postupně už ji totiž nezáleželo na své rodině, ale jen na jí samotné. Kdybych ji tenkrát nezničil zničila by ona nás. A nejen náš rod ale ona chtěla válku... A já ji musel zabít. Její zrada mně doteď ničí. Vlastní matka.

Jak to mohla udělat? Nejprve mně sexuálně zneužívala když jsem byl malý a potom když jsem byl starší jsem ji začal milovat. Byl jsem ji až posedlý... A to ona chtěla. Chtěla rozpoutat válku mezi všemi rody.a já jediný ji mohl zastavit. Tehdy se že mne stal princ přímo královský rod mně tehdy povýšil. Ale já se necítím jako hrdina i když jsem zachránil mnoho životů z našich rodů. Yuma mi položil ruku na rameno a objal mne. " Nic si z nich nedělej. Je dobře že ji máš rád. Přeji hodně štěstí bratře. Hlavně aby ses přestal trápit minulostí. Ty jsi za její zradu nemohl to nikdo nemohl tušit. Já tě za to co se tehdy stalo neodsuzují. Jen chci abys to věděl. Bratře. Ty víš že v tebe věřím. A ona může být naše záchrana. Její krev je mocná a hodně silná. Je v ní síla o které víme jen my. Ovšem jen prozatím a ty to víš. Budou chtít její tělo...pro ni." Ležel jsem bez pohnutí. A zíral do stropu pokoje... Tiskl jsem se k Teddymu a z očí mi začali téct slzy..

Yuma mně pohladil po vlasech. A políbil mě na čelo.. potom odešel. Vstal jsem z postele a vyšel zamýšlené z paláce na naší zahradu. Zrovna byl úplněk. Jen tak jsem seděl v altánku a pozoroval jsem hvězdy kolem měsíce. Sledoval jsem tu noční nádheru jako bych byl novorozeně. Jo to Byli časy. Zamyslel jsem se. A trochu se i bál že jsem ji ublížil tím co jsem udělal.. najednou ucítím na svém rameni dotek. Lekl jsem se. Podíval se před sebe a tam klečela ona. Yui. Moje milovaná Yui. Až se mi opět spustili slzy z očí. Yui mi je začala utírat s tím svým nádherným úsměvem. Až se mi rozrušilo vše co se mohlo ve mně. Yui. Přišla za mnou? Divil jsem se po tom co jsem udělal... Políbila mě na ústa. A zase se tak nádherně usmála. Ano teď už jsem si jistý. Zase to cítím jako tehdy. To co jsem cítil ke své matce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama