Stěhují se

30. července 2018 v 15:37 | Black Blood |  BLOG
Je mi moc lito ale na tento blog se mi nejde přihlásit píšu z mobilu od přítelkyně a blog.cz mne uz úplně nasral protože se do ani jednoho sveho blogu nemohu prihlasit či mi nejdou přidávat nové články takze nova adresa blogu je http://psychopatic-vampire.blogspot.com/?m=1 a nenašla jsem v emailu příběhy do soutěže takže kdo chce do soutěže tak ať mi pošle svůj pribeh to je všechno jo a e-mail mám stejný
 

Nedůvěra

27. července 2018 v 13:24 | Black Blood |  Básně a verše
K čemu je život
Chci být smrti robot
Co tak třeba zemřít
A navždy odejít

Zlá a krutá minulost
Na celý svět mám zlost
To lidé mě zničili
Moje srdce zabili

Už nevěřím nikomu
Hrob vykopu mu
Sluchátka v uších
Není přátel bližších

Bolest na hrudi
No tak odejdi
Noční můra jménem
Život, v pekle temném

Už nevěřím v světlo
Protože neexistuje pěkně mě to smetlo
Lidské srdce je tak kruté a nenávistné
A zlostné

Nenávidím celý svět
Nestačí jen pár vět
Bolest na srdci a duši
Bolest co mě dusì

Moje hlava je peklo
Tolik to vše bolelo
A stále bolí
Je to jako léčit ránu solí

Temnota ve mě se probouzì
V úplné nouzi
Začala jsem být zlá a krutá
Už nejsem bytost netknutà

Ale temnota je sladká


Tichost

26. července 2018 v 7:28 | Black Blood |  Básně a verše
Smutek a bolest
Větru šelest
Temné černé oči
Svět se ti zatočí

Ruka v ruce do hrobu
Čekat na konce dobu
Cigateta v ruce a hromada prášků
Tak podej mi tu ruku

V tichosti v hloubi duše
Z bolesti plakat tiše
Slepota lidí kteří vidí jen růžově
Nevidí svět živě

Vykopané hroby pro ty co milují
Takový lidé umírají
Rudý obzor nad hroby
Je konec té doby

V tichosti mezi mrtvými
Tak černým závojem tvář zahal mi
A tělo mé do rakve dej
Boj za můj život vzdej

A nech mne tiše spát
Není vhodné se ptát
Chci odejít ke hvězdám
Své srdce ti odevzdám

A odejdu navždy
Za polární září

 


Balanc

25. července 2018 v 0:26 | Black Blood |  Básně a verše
Život je peklo
Když ztratilo se světlo
Pouliční lampy zhasínají
A vzpomínky se vybavují

Bolest na hrudi
Jako nože
Z nočních můr se budí
A v srdci trny růže

Tichý pláč který nikdo nevidí
Když noční můra tě vzbudí
Balanc mezi životem a smrtí
Lidé jsou krutí

Vidět tvou tvář
Ve hvězdách
Tvou svatozář
Chci tě držet v rukách

Padám dolů níž a níž
Kolem srdce mříž
Ruce svázané
Srdce odevzdané

Je mi smutno
Zemřít je nutno
Jinak to nejde
Moje duše odejde



Mrtvola tam na dně

23. července 2018 v 20:19 | Black Blood |  Básně a verše
Hřbitov v mém srdci
Když není žádné pomoci
Krvavý úplněk se blíží
A temnota se plíží

Mrtvola tam na dně
Ztracená to lidé jsou na vině
Když světlo zhasíná
A blíží se noc a slunce usíná

Růže na okně při západu slunce
Tiše pozorovat tu krásu a držet se za ruce
Něžné se políbit a při úplňku se milovat
A jedna druhé srdce darovat

Když přijde noc upíři jdou lovit
A já tě chci políbit
Chybíš mi ty i ty i tamten
Snad to byl jen sen

Noční můry když usnu
A když mozek zhasnu
Svět hororu začíná
A čaroděj noc zaklíná

Úplné zatmění měsíce
Co přát si více
Upíři umí taky milovat
A své srdce darovat

Když zemře láska
To je smrti sázka
Život či smrt
Život je zmrd


Kde se stala chyba?

23. července 2018 v 9:43 | Black Blood |  Tak nějak život
Kde se stala chyba?

Na toto téma by toho bylo. Jako třeba proč se mi nepodařilo tě jedinkrát oslovit když jsi byl ještě živí. Jo víte svou dávnou lásku tu největší jsem nikdy ne oslovila. A on je mrtvý.. Asi spáchal sebevraždu. Jo kde je ta chyba? Ale od tvé smrti se toho tolik změnilo víš? Ale i když to byla láska na první pohled i tak byla i je dost silná.. na první pohled jsem se tak moc zamilovala do tebe. I když mám teď přítelkyni tebe nemohu dostat z hlavy.. a že srdce už vůbec ne. Pořád tě miluju, ale nikdo to neví. Všichni si myslí že když mám svou přítelkyni tak že jsem úplně OK. Ale pravda je že jsem úplně v prdeli s psychikou víte? Trápí mě minulost. Na kterou nedokážu zapomenout. Jako třeba smrt tolik lidí co jsem milovala a už jsou dávno po smrti. I kamarádů a rodiny. Když mi byli asi tak čtyři roky zemřela mi kamarádka skočila pod vlak. Spáchala sebevraždu. I když jsem byla malé dítě doteď si pamatuji jak jsi vypadala. Tvůj úsměv na tváři. Mno chtěla bych toho tolik říct ale bolí mě to. Už jen když na ty události musím myslet každý den od rána do večera. A prostě to mám vše před očima...

Mysl

22. července 2018 v 21:48 | Black Blood |  Básně a verše
Oheň ve mně plane
Růže sesychání a vadne
Jako moje duše a tělo
Kdyby to tělo zemřít mohlo

Mysl ve vzpomínkách
Mysl v podivných hrách
Mysl co že ztratila
Mysl co nenávidí i milovala

Černé růže na mém hrobě
Zemřít díky tobě
Položila bych za tebe život
Asi budu brzy smrti robot

Mysl prázdná
Mysl žádná
Mysl co nevnímá
Mysl, které se o smrti snívá

Pach smrti a krve
Když srdce to ničí a duše řve
Tělo zmáčené krví
Kdy se má láska zjeví

Mysl co myslí na tebe
Mysl co hledí na černé nebe
Mysl co chce být s tebou
Mysl co potápí se vodou

Srdce po tobě touží
Psát krví nebo tuží
Duše co bloudí světem
V dlani s mrtvým květem


Krvavý úplněk

22. července 2018 v 10:26 | Black Blood |  Básně a verše
Krev je život, síla a moc
Když děti noci jsou na lov
Neexistuje žádná pomoc
Lovci berou stříbro a kov

Černá křídla a černé oči
Tesáky a úsměv od krve
Když ten prapodivný svět se točí
A při úsvitu vracejí se do rakve

Upíři vládci prokletých nocí
Hrdý národ a krvavý úplněk
Dívka na hrobě sedící
A v dlaních pelyněk

Černě oděná i s kápí
Královna temnoty
Ach, děvče co tě trápí?
V temné havranů notě

Děvče sedí a pláče a v dlaních svírá své srdce
A královna noci jí krvavý polibek dá
Teď už drží se v objetí temnotě ruce
A dívka se s temnotou vdá

Upíří polibek při krvavém úplňku
Dar temnot též se mu přezdívá
Obě dívky našli v sobě lásku
Jaká síla se v krvavém úplňku skrývá?


Hřbitovní zeď

21. července 2018 v 21:25 | Black Blood |  Básně a verše
Ticho bez ničeho
A opuštěný hrob
Slyšet tu melodií hluchého
Je konec těch dob

Břečťan okolo hřbitovní zdi
A rozpadlé hroby
Lidé jsou pouhé zmrdi
Na hřbitově staré duby

Seschlé mrtvé květiny
Na rozpadlých hrobech
V hloubi duše pustiny
Když život bere dech

Rozpadlá hřbitovní zeď
Kudy proudí vánek
Tak k černému nebi hleď
A u hrobů oči starých panenek

Ani noha sem nevkročí
Jen vrány a havrani
Klovou do panenek očí
Černá růže na mrtvé dlani

V tichém světě
Kde mrtvý spí
Jednou zabíjí tě
Kdy? Ach, kdo ví?

Jednou zde spočineš
A nikdo na tě nevzpomene
Navěky zde usneš
Nezbavíš se utrpení břemene

Budeš jednou navždy trpět


První soutěž na novém blogu

21. července 2018 v 20:41 | Black Blood |  Soutěže a Diplomy

Tak jo. Jelikož je to léto tak je zde první soutěž na novém blogu. Už bloguji hodně let a vystřídala jsem dost blogů, ale tento má zatím dobrý začátek. Tak doufám že se někdo přihlásí do první soutěže pro nový začátek. Doufám že se vám soutěž bude líbit. A jak jinak. Jelikož toto je můj nový blog na psaní tak jak jinak bude to soutěž kde se bude něco psát. Respektive jde o soutěž o nejlepší příběh na dané téma. Uvidím ještě jestli bude na více kol či bude jen jedno kolo a vyhraje příběh, který bude mít nejvíce hlasů, ale toto dám do hlasování vám. Napište pak do komentáře jestli chcete více kol či jen jedno rozhodující. To je teď na vás. Ale platí to hlasování jen pro ty, kteří se zúčastní této soutěže. Rozumíme si? A teď další. Jde o to napsat čtyři odstavce příběhu. Ano kdysi dávno jsem dělala už takové soutěže na teď už mrtvém psacím blogu. A proto chci rozjet tento pro nový začátek.


1. Přezdívka
2. Blog
3. Jak dlouho píšeš
4. Jaké žánry píšeš
5. Tvůj email na kterém se do mluvíme
6. Můj email je Black.blood@post.cz


Celkové změny

21. července 2018 v 18:15 | Black Blood |  Tak nějak život
Tak jo nový začátek i s blogem s novými básněmi a povídkami. Můj život se mění od základu a tak vznikl nový blog a to tento. Můj starý blog s příběhy a tak vám může být jedno. Chci se od toho všeho odpoutat i když to moc nejde, ale chci znovu začít a to s mou přítelkyní. Sice ji je zatím sedmnáct let a mně pomalu dvacet dva let, ale to je mi jedno. Miluji jí jako svůj život. Ona je můj život. To ona mi dala nový důvod proč žít když jsem byla definitivně rozhodnutá spáchat sebevraždu. Ano když jsem byla rozhodnutá spáchat sebevraždu objevila se ona. No a já se po dost dlouhé době hluboko zamilovala do své přítelkyně. I když mne trápí minulost tak ona mne drží při životě. Je jako kyslík který dýchám. Potřebuji se úplně odpoutat od své minulosti takže se celkově měním, ale přirozeně a ne násilím jako vždy předtím. Tentokrát je to úplně jinak. Vše se mění. Začínám být sarkastická necitelna mrcha a úplná svině vůči každému. Už nemám city a emoce. Jsem chladná jako led. Jen čtyři osoby mám ve svém srdci tedy z těch co ještě jsou na živu. Dost lidí mi zemřelo a já nedokážu zapomenout víte? Ale teď mám už měsíc vztah kde jsem poprvé opravdu šťastná. Víte? Ano poprvé v životě cítím ve vážném vztahu to že mne to naplňuje a ne jako každý vztah předtím táhl jen k zemi níž a níž. Moje minulost je zlá a krutá. Temná a zlá . A nechci o tom všem s nikým mluvit. Prostě je to minulost a já musím začít úplně jinak a znovu. Proto se nechci babrat v mé minulosti ani na žádném blogu. Ano mám teď aktuální tři blogy. Ale jen dva jsou aktivní. A ten třetí je jen na mé myšlenky a pocity a nálady a úvahy. Ale ty blogy řeknu jen někomu možná. No zatím nechci aby kdokoliv věděl kdo zhruba jsem. Víte? Do toho řeším nové bydlení a co bude dál ale to je ve hvězdách. Zatím. Ale doufám že to stěhování nezničí můj vztah s tou nejúžasnější dívkou kterou jsem kdy poznala. A moc ji miluji a bez ní se půjdu zabít. To je rozhodnuto... No Toť vše.


Sweet Dreams 1 kapitola - ( Jeff a Jane the Killer) - Vznik mého jména

21. července 2018 v 17:01 | Black Blood |  Sweet Dreams/ Kapitoly

Zrovna jsem se nastěhoval do nového města. Nikoho jsem zde neznal. Mám bratra Lea. Je mladší než já. Miluji ho jako bratra. Máme spolu zvláštní vztah. Jsme nerozlučná dvojka. Prostě tým. Naši rodiče jsou hodní lidé. Když jsem s Leem šel první den do nové školy tak nás napadli jiní kluci, ale já je pořezal. Abych chránil svého bratra. Chtěli nám ublížit. A já se začal šíleně smát. Šílenství. Miluji své šílenství. Ale doteď o něm nikdo nevěděl. Ale to se brzy změní. A začal jsem se smát ještě více nad onou představou. Měl jsem nutkání je na místě zabít, ale nemohl jsem. Zatím ne. Těšil jsem se až si s nimi budu hrát. Kdo si hraje nezlobí. No ne? Došli jsme do školy a já na to musel pořád myslet. Na tu krev z jejich těl. Skončili v nemocnici. S těžkými zraněními. Ale to jsem se dozvěděl až po škole doma. Když u nás zvonila policie. Leo tvrdí že to byl on aby mne chránil, ale já si stál za svým, že jsem to byl prostě já kdo ty kluky pobodal. Ale nakonec odvezli Lea. Mrzelo mě to.

Pach smrti

21. července 2018 v 16:53 | Black Blood |  Jednorázové příběhy + Creepypasta
Bolest v srdci a žal na duši. Zemřel. Vzpomínky v hlavě a slzy co se derou na povrch. Nikdo neví co se vlastně tehdy stalo i když je možné že pár" lidí" to ví, ale nikdo z nich nemluví. Od jeho smrti začala cítit smrt. Něco se v ní tehdy změnilo. Od jeho smrti dokáže ovlivnit něčí život nebo smrt. Dokáže rozhodovat o životě a smrti. Je to vážně zvláštní pocit víte? Když víte a cítíte pach smrti a víte kdo kdy zemře a víte že u někoho to prostě zastavit nejde. Vzpomíná na svou největší lásku jejího života. I když má přítelkyni je jí smutno po něm, ale je dávno po smrti víte? A stále to bolí... A dohání ji to k šílenství. Ano i když miluje svou přítelkyni je jí na nic. Nedokáže na něj tak trochu zapomenout. A vlastně ani nevím něco v ní to nechce. Bolest. Nekonečná temnota.

Spřátelíš blog ....

21. července 2018 v 15:56 | Black Blood |  BLOG
Tak i zde budou spřátelené blogy. Rozhodnuto. Kdo se bude chtít spřátelit blog tak ať napíše komentář.

1. Blog
2. Přezdívka
3. O čem máš blog
4. Proč chceš spřátelit
5. Co jsi tu četl
6. Kolikrát můžeš chodit na můj blog
7. Co tě tu zaujalo
8. Budeš se zúčastňovat mých soutěží
9. Co tu chceš za články
10. Jaký žánr máš nejraději


Kam dál